Vrcholy

Pořadí/ navštíveno	Název	Výška	Poznámka
1 x 31.12.2016 text	Milešovka	836,6	Nejvyšší hora Českého středohoří, jako jediná přesahuje nadmořskou výšku 800 metrů
2 x 28.5.2016 text	Hradišťany	751,6	Zajímavostí je pravěké hradiště umístěné na plochém vrcholu
3 x 10.1.2015 text	Pařez	735,6	Na vrcholu rozpadající se torzo kamenného tarasu (bývalé vyhlídkové místo?). Na samotný vrchol nevede dnes značená stezka, v sedle mezi Pařezem a Klečí prochází modrá značka z Lukova do Černčic.
4 X 22.3.2015 text	Sedlo	726,4	Nejvyšší hora Verneřického středohoří a zároveň nejvyšší hora Č. Středohoří na pravém břehu Labe. Úžasný výhled, přes podélný vrchol vede jediná "hřebenová" trasa Českého středohoří.
5 X 18.6.2016 text	Ostrý	718,7	Sousední hora Hradišťan. Leží nad Červeným Újezdem, pod zalesněným vrcholem prochází červeně značená trasa.
6 x 10.1.2015 text	Kleč	718	Velmi plochý vrchol a proto asi také panují značné rozdíly v určení jeho výšky: 718,2 m (vojenské mapování) a 720,9 m (základní mapování). Je možné, že se první údaj vztahuje ke geodeticky vyznačenému vrcholu, zatímco druhý údaj představuje skutečně nejvyšší bod plochého návrší. Pokud by byl druhý údaj správný, posunula by se Kleč na páté místo před Ostrý. Dostupnost Kleče je obdobná jako u Pařezu, v jehož těsné blíkosti se nachází.
7 x	Kletečná	705,9	Tyčí se vedle Milešovky jako její mladší sestra s velmi elegantním symetricky špičatým tvarem. Leží nad stejnojmennou osadou Kletečná, odkud lze na vrchol vystoupat po cestě značené kamennými mužíky. Vzrostlá vegetace na vrcholu umožňuje pouze částečný výhled.
8 x 26.4.2015 text	Lipská hora	688,5	Mohutná hora s atraktivním kuželovitým tvarem, nad Medvědicemi, z jejího vrcholu nádherný výhled, na vrchol vede odbočka z červeně značené turistické trasy vedoucí z Medvědic do Lhoty.
9 X 25.1.2015 text	Buková hora	683,3	Druhou nejvyšší horu Verneřického a pravobřežního středohoří mají zdejší obyvatelé spojenu zejména s mohutnou betonovou věží televizního vysílače. Málokdo ale ví, že tato hora, položená mezi Labem a náhorní plošinou u Verneřic, má vedle skalnatého vrcholu se zanmenitým výhledem (Humboldtova vyhlídka) také horskou boudu s občerstvením.
10 X 27.3.2016 text	Kočičí vrch	679	Relativně nevýrazný zalesněný vrch nad modře značenou trasou vedoucí z Bukové hory do Rychnova.
11 X 6.9.2015 text	Bukový vrch	678,6	Jeden z řady vrcholů mohutného horského masivu, soustředěného kolem rybníku Březina mezi Milešovem a Kostomlaty.
12 X 22.11.2015	Vrchovina	676,5	Nevýrazné návrší asi 1 km východně od spojnice mezi Lbínem a Čeřeništěm. Je nejvyšším bodem masivu tzv. Dlouhého vrchu, který seodsud táhne ke Křížovému vrchu nad Žitenicemi.
13 X 17.11.2016 text	Milešovský kloc	674,4	Výrazná zalesněná hora nad Milešovem, která vybíhá horského masivu soustředěného kolem rybníku Březina.
14 X 4.4.2015 text	Hlaváč	674,3	Jeden z řady zalesněných vrcholů mohutného horského masivu soustředěného kolem rybníku Březina.
15 X 22.2.2015 text	Kukla	673,9	Zalesněný vrch s vysílačem mezi Tašovem a Malečovem. Na vrchol vede cesta odbočující sem ze silničky, která vede do nejvýše položené osady Českého středohoří - Němčí.
16 X 22.2.2015 text	Trpasličí kameny	671	Nevýrazný vrchol jižně od Malečova v sousedství Kukly. Kolem prochází červeně značená turistická trasa vedoucí od hradu Střekova do Němčí.
17 X 27.3.2016 text	Materlík	667,9	Nevýrazné návrší při cestě mezi vrcholem Bukové hory a rozhlednou u Náčkovic.
18 X 26.4.2015 text	Táhlina	670	Další z problematických vrcholů i když kopec sám o sobě je dosti výrazný. Kóta 656 m uvedená na mapě se jednoznačně nevztahuje k nejvyššímu bodu ale k výběžku situovaného východně od skutečného vrcholu. Nejvyšší bod hory dosahuje podle vrstevnic výšky okolo 670m. Táhlina se nachází mezi Lukovem Medvědicemi v sousedství Lipské hory.
19 X 4.4.2015 text	Mravenčí vrch	660	Nad vsí Lukov. Jeden z řady zalesněných vrcholů mohutného horského masivu soustředěného kolem rybníku Březina.
20 X 22.2.2015 text	Široký vrch	658,8	Zalesněný vrchol jihozápadně od Malečova. Kolem prochází červeně značená turistická trasa vedoucí od hradu Střekova do Němčí.
21 27.8.2016 text	Dlouhý vrch	655,1	Zalesněný vrchol uprostřed stejnojmenného táhlého masivu, jehož nejvyšším bodem je Vrchovina. Kolem vrcholu prochází modře značená turistická trasa vedoucí ze Lbína do Litoměřic.
22 x 28.5.2016 text	Skalka	652,3	Jeden z řady zalesněných bočních vrcholů v masivu Hradišťany.
23 X 18.1.2015	Zvon (Francká hora)	649,9	Výrazná hora s mohutnou skalnatou stěnou západně od osady Černčice pod Milešovkou.
24 X 18.6.2016 text	Kozí hřbet	647,1	Jeden z řady zalesněných bočních vrcholů v masivu Hradišťany.
25 X 4.4.2015 text	Štěpánovská hora	646,8	Ostroh Štěpánovské hory vybíhá z masivu soustředěného kolem rybníku Březina. Závěr tohoto ostrohu je označen kótou 620,9. Skutečný, avšak nepříliš výrazný vrchol dosahuje podstatně vyšší nadmořské výšky. Podobně jako na Hradiš'tanech i zde se nacházelo pravěké hradiště. Jak název napovídá, ční tato hora nad Štěpánovem, nedaleko prochází modrá značka z Lukova do Černčic.
26 X 8.5.2015 8.5.2015 text	Kameník (výrazně špatné značení v mapě) Vlčí hora	640,9	Zalesněné návrší jižně od Kamenického Šenova, v blízkosti vrcholu prochází žlutě značená trasa z Práchně do Volfartic.
27 x 11.12.2016 text	Varhošť	638,9	Výrazný zalesněný vrchol, známý zejména díky věhlasné rozhledně s úžasným výhledem do kraje.
28 X 11.12.2016 text	Kamenný vrch - jižní vrchol	638,7	Problematický zalesněný dvojvrchol západně od cesty mezi Čeřeništěm a Němčím. Do tabulky byl zařazen pouze výraznější jižní vrchol, neboť jeho severení výběžek dosahující o něco větší nadmořské výšky (kolem 650) nesplňuje, byť těsně, požadovaná kritéria pro tento výběr.
29 x 1.10.2016 text	Solanská hora	637,7	Výrazná hora s nádhreným rozhledem v sousedství zříceniny hradu Oltářík (Hrádek) u Děkovky.
30 x 28.5.2016 text	Kotolský vrch	636	Jeden z řady bočních vrcholů v masivu Hradišťany.
31 X 22.11.2015	Kupa	634,8	Zarůstající návrší nad silnicí jižně nad osadou Čeřeniště
32 X 22.11.2015	Vimperk	633,2	Volné návrší přes které prochází silnice spojující Lbín a Čeřeniště.
33 X 8.5.2015 text	Česká skála	629,2	Jihovýchodně od Kamenického Šenova, v sousedství o něco vyššího Kamenného vrchu. Místo je značeno jako bod dalekého rozhledu, na vrchol vede odbočka z modře značené turistické trasy z Práchně do České Lípy.
34 X 11.12.2016 text	Badharreberg	628,3	Zalesněný vrch mezi Ovčárnou, Tašovem a Čeřeništěm.
35 X 28.9.2016	Skřivánčí vrch	625,9	1 km západně od Němčí. Je součástí mohutného labského údolí i známé Průčelské rokle, která prochází jeho severním úbočím.
36 X 16.7.2016	Na Koruně	624,7	Holý vrchol západně nad Blankarticemi tvoří závěr hřbetu, který se táhne od Rychnova.
37 X 16.7.2016	Medvědí vrch	623,4	Holý vrchol severovýchodně od Rychnova.
38 X 16.7.2016	Slukovský kopec	622,2	Téměř holé návrší jihovýchodně od Rychnova nese název po zaniklé vsi, která se pod ním nacházela.
39 X 16.7.2016	Stráž	621	Holé návrší jižně od Rychnova v sousedství Slukovského kopce.
40 x 1.10.2016 text	Dlouhý vrch / Třtín	618	Nižší vrchol v masivu Solanské hory. Nachází se blíže ke zřícenině hradu Oltářík (Hrádek) u Děkovky.
41 X 26.4.2015 text	Pákova hora	617,1	Zalesněný vrchol mezi Lipskou horou a Hradišťany.
42 17.11.2016 text	Velká skála	617	Výrazný skalnatý výběřek ve svahu Mravenčího vrchu nad vsí Lukov.
43 X 2.8.2015 text	Javorský vrch	616,7	Téměř zcela holý podélný vrch mezi Slavošom a Javory, kterým prochází žlutě značená turistická trasa. Je nejvyšším vrcholem té části Českého středohoří, která se nachází na na levém břehu řeky Bíliny i Labe.
44 X 27.3.2016 text	Rozhledna Náčkovice	616,4	Bezejmenný nevýrazný vrchol s kamennou rozhlednou severně nad silnicí mezi Mukařovem a Náčkovicemi.
45 X 26.4.2015 text	Setenka	612	Zalesněný vrchol mezi Lipskou horou a Hradišťany.
46 27.8.2016 text	Špičák	608,4	Velmi výrazný špičatý vrchol asi 1 km jižně od Ovčárny u Tašova.
47 17.11.2016 text	Stříbrný vrch	606,8	Výběžek z mohutného horského masivu soustředěného kolem rybníku Březina, situovaný východně od Kostomlat.
48 x 28.5.2016	Velký Obr	603,4	Jeden z řady zalesněných bočních vrcholů v masivu Hradišťany.
49 X 27.11.2016 text	Krkavčí vrch	603,2	Částečně zalesněné návrší severovýchodně nad Verneřicemi.
50 X 27.11.2016 text	Pohorský vrch	601,1	Volné návrší mezi Pohorskem a Mukařovem tvoří jihovýchodní ohraničení Verneřické kotliny.
51 X 1.11.2015 text	Strážný vrch	601	Vypíná se východně nad Merbolticemi, nádherný výhled umožňuje rozhledna vybudovaná na místě starší zřícené předchůdkyně.
52 X 7.11.2015	Kamenná hora	601	Nejvyšší bod velmi dlouhého, tzv. Sokolího hřbetu, který se táhne od labského kaňonu mezi Velkým a Malým Březnem směrem k Bláhovu a Doubravicím. Přes vrchol prochází zeleně značená turistická trasa.

Zdroj: www.ceskestredohori.cz

Že je Milešovka nejvyšší horou Českého středohoří, patří mezi věci obecně známé. Ale jaké hory za Milešovkou v pořadí podle výšky následují - to v obecném povědomí zdaleka tak dobře zaneseno není, správnou odpověď neznají často ani zkušení turisté. Pokud chcete, můžete si zatipovat a v níže uvedené tabulce si ověřit správnost svých odpovědí. Předem však můžeme napovědět, že ty nejznámější a netypičtější hory Českého středohoří jako je například Bořeň, Lovoš, Radobýl, Oblík, Raná nebo Milá se nevejdou ani mezi padesátku nejvyšších.

Sestavit žebříček nejvyšších vrcholů není zdaleka tak jednoduchou a jednoznačnou záležitostí, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zcela největší problém spočívá v definici vrcholu: konkrétně jde o to, jaký boční výběžek nebo kterou nevýraznou bezejmenou vyvýšeninu lze ještě považovat za vrchol a kterou už ne. Dalším problémem je použití vhodného zdroje pro sestavení žebříčku vrcholů. Je totiž zcela zřejmé, že čím podrobnější mapové listy (např. 1:10 000) budeme používat, tím více bude přibývat vstupních údajů (vyvýšeniny, kóty, místní názvy atd.). Proto bylo nutné přistoupit k určité redukci: za vstupní zdroj pro sestavení žebříčku byla určena osvědčená edice turistických map Klubu Českých turistů[1], které jsou svým zpracováním velmi kvalitní. Pro definici vrcholu byly stanoveny následující čtyři parametry: a) přítomnost kóty, b) přítomnost názvu, c) minimální vzdálenost 1 km vzdušnou čarou od nejbližšího vyššího vrcholu d) minimální výška 30 m oproti okolnímu terénu po celém obvodu vrcholu ( odpovídá přibližně třem uzavřeným vrstevnicím po 10 m). Všechny vrcholy, které splnily alespoň 2 z takto stanovených podmínek, byly zařazeny do tabulky nejvyšších vrcholů Českého středohoří, ostatní nebyly dále brány v potaz [2]. I tak zde ale zůstalo několik sporných míst, ke kterým se vyjádříme níže (viz poznámka v tabulce).

Pro úplnnost zbývá ještě doplnit, že v tabulce nejsou uvedeny ty vrcholy, které jsou podle některých geomorfologických pojednání řazeny do Českého středohoří, avšak z administrativního hlediska náleží již do CHKO Lužické hory (např. Polevský vrch (626,4m) u Nového Boru).

Osobní stránky

Vrcholy

Kontakt